EURO – hned, později nebo nikdy?

Publikoval 2.5.2019Aktuálně

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu naroste frekvence evropských témat a mezi ty nepřehlédnutelné náleží Euro. KDU-ČSL se až dosud vyjadřovala jasně proevropsky a v tomto kontextu její kandidáti i při parlamentních volbách odpovídali na anketní otázky, že Euro chceme a to co nejdřív. Nechci s tímto polemizovat, je mi sympatické, že naše strana jako jedna z mála pochopila, že již vstup do Evropské unie, který provázelo velké nadšení a očekávání, znamenal zároveň příslib přijetí společné evropské měny.

Člověk nemusí být ekonom, aby vnímal, že platit jednotnou měnou po velké části Evropy je výhodné a pohodlné zároveň. Naše provázání s německou ekonomikou, která euro má, je dalším vážným argumentem pro přijetí. Zdálo by se všechno jasné, ale česká společnost je proti a to dost zásadně. Kritické vnímání evropské unie je silné a lidé ochotněji naslouchají tomu, že z eura bude „touro“ čili všechno zdraží a vůbec, že mít korunu, která slaví sto let své existence, je vlastně fajn. Přesvědčit je pro euro se momentálně zdá nad síly KDU-ČSL, která navíc zrovna nedisponuje silnými ekonomickými kompetencemi, spíše naopak. A pak nelze přehlédnout další názory odborníků ekonomů. Jedním z těch, s nimiž lidová strana téma probírala, je Vladimír Pikora. V lidoveckých kruzích si, mimo jiné, získala oblibu jeho popularizace ekonomie pro děti v knize Zlatý poklad. Jeho tezí je: Euro ano, ale až si vyřeší své problémy. Jako rozumný vnímá i postoj současné vlády. Ministerstvo financí a Česká národní banka v prosinci opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura. Vláda na jejich doporučení dala a znovu odložila termín zavedení eura. Pikora tvrdí, že „Eurozóna už není taková, jako bývala. Není to klub bohatých, je to klub předlužených. Francouzský ministr financí v prosinci prohlásil, že zvyšuje očekávaný deficit rok 2019 z původních 2,8 % na 3,2 % HDP. To je alarmující, protože Evropská komise intenzivně jedná s italskou vládou. Ta původně předložila návrh rozpočtu s deficitem ve výši 2,4 %. Brusel to ale zamítl. Itálie proto připravila nový rozpočet s deficitem „jen“ 2,05 %.  S tímto rozpočtem lze předpokládat, že Francie letos dosáhne dluhu přesahujícího 100 % HDP. Francie se zadlužuje v čase růstu tak rychle, že brzo dožene v dluhu Itálii. Ta měla před poslední krizí také dluh kolem 100 % HDP a dnes ho má kolem 133 % HDP. Představa, že dluh může růst donekonečna, je přitom vlastní jen levicovým politikům. Dluhy se v eurozóně utrhly ze řetězu. Naopak český dluh postupně klesá pod 35 % HDP.“ Za správný považuje Pikora argument Ministerstva financí, které tvrdí,  že konvergence se sice v posledních letech obnovila, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Nadále rovněž přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství. Vzhledem ke stárnutí populace není zcela dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Proti euru se vyslovili i odboráři. Ve shodě s ministerstvem  říkají, že s přijetím eura vhodné počkat kvůli pokračujícímu přibližování české životní úrovně zemím EU. Odbory totiž očekávají, že kurz koruny bude velmi dlouhodobě posilovat. Zásadní rozdíl je také v tom, jestli euro přijmeme s kurzem 26 nebo třeba 16 korun za euro. Když přistoupíme se slabým kurzem, tak budeme v Evropě navždy chudí příbuzní. Pikora se domnívá, že zatímco udržení koruny je přínosné pro masy, které sotva vyjdou s výplatou a nemají na to uplácet lobbisty, tak velcí průmyslníci si myslí, že na přijetí eura vydělají, protože si navždy zafixují levnou pracovní sílu ve svých továrnách, lobbisty platí. Nepopírá, že  jsme se k přijetí eura zavázali již vstupem do EU, ale zároveň zdůrazňuje, že jsme se nezavázali k žádnému datu a tím pádem nemáme kam spěchat. A také prý je faktem, že EU se v posledních letech dramaticky změnila. Identicky ke kritice toho, že Britové v referendu vlastně nevěděli o čem hlasují dodává, že většina Čechů hlasujících pro vstup do EU  také nevěděla, že hlasuje o konci koruny. Můžeme s Vladimírem Pikorou souhlasit nebo nesouhlasit, ale argument vůči tomu, že pokud mít euro, tak až jednou, až tato měna nebude společně s předluženými a fiskálně neodpovědnými zeměmi, jako je například Itálie, je těžké najít.

I velkého příznivce přijetí eura může hodně nalomit kniha, jejímž autorem je Joseph Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. V knize Euro. Společná měna jako hrozba pro budoucnost Evropy, vydané nakladatelstvím Universum 2017 se k euro vyjadřuje kriticky. Jednotná evropská měna prý byla chybný projekt, který nebral v úvahu různorodost evropských států a především v sobě neměl a nemá zabudovány mechanismy, které by Evropu chránily před hospodářskými krizemi, jako byla ta z roku 2007/2008. Projekt vycházející z domněnky, že ekonomická integrace automaticky přinese integraci politickou, považuje za omyl.

KDU-ČSL nemusí akceptovat názory výše zmíněných ekonomů, ani řady dalších. Měla by ale o nich vědět a mít nabito argumenty, které srozumitelně přednese lidem v České republice tak, že společnou evropskou měnu prostě budou chtít. Pokud to, jako dosud nedokážeme, je  třeba se ptát, zda téma přijetí eura neodložit a nepřebít jinými tématy, pro které budou občané naše kandidáty volit.

Jiří Mihola