Státní svátky jsou dny, kdy ekonomika, práce a nakupování nejsou na prvním místě

Publikoval 22.8.2017Aktuálně

Ve většině zemí západní Evropy je zřetelně poznat rozdíl mezi svátkem a pracovním dnem. Má to svůj smysl. Jsou dny, kdy ekonomika, práce a nakupování nejsou na prvním místě. 

Patří k nim i naši sousedé – Německo a Rakousko, s nimiž jsme historicky, ekonomicky i kulturně nejvíce provázáni. Určitě to nejsou země méně tržní, ani jejich hospodářství tyto regulace neposílají někam na ekonomické dno Evropy. Jsem rád, že jsem přispěl ke schválení senátního návrh zákona o omezení prodejní doby v maloobchodě a velkoobchodě.

Zahrnuje osm státních svátků v sedmi dnech (Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu, Velikonoční pondělí, Den vítězství, Den české státnosti – sv. Václav, Den vzniku samostatného československého státu, 1. a 2. svátek vánoční).

Je to kultivující, nikoli omezující opatření. Vím, nemusíme stejný pohled sdílet všichni, spílání Hospodářské komory jsem si užil dost, stejně tak i narážek na „sociální inženýrství“. Chtěl bych být „sociální inženýr jako Baťa“, odpovídal jsem mnohokrát. Nepodléhejme domněnce, že supermarkety otevřené často i přes noc v době svátků zásadně ovlivňují ekonomiku. Museli bychom si klást otázku, proč jsme za uplynulé čtvrtstoletí nedohnali či nepředehnali země, kde se regulace vztahuje i na jiné dny než státní svátky. O svátcích mnohé rodiny i jedinci cestují, využívají služeb, čím naopak přispívají rozvoji dalších segmentů ekonomiky.

Za vyšší nárok, než jít si nakoupit kdykoliv považuji právo prodavaček a prodavačů být alespoň na státní svátek se svoji rodinou. Ostatně předně oni žádali o tuto změnu, možná i proto, že často zveličované odměny a bonusy za služby o svátku končí často jen u náhradního volna ve všední den. Vědí také, že peníze nejsou všechno. Také mnohé další profese nefungují přes víkend, natož přes státní svátky v režimu pracovního týdne.

Jsem si jist, že státní svátky mají ve společnosti své místo, zvlášť v době, kdy v konfrontaci s migrační krizí a dalšími problémy znovu hledáme a zdůrazňujeme naši historii, kulturu, identitu. Schválený zákon bez vysvětlení vybral jen některé státní svátky. Výzkumy a ankety k této otázce jednoznačně ukazují, že lidé vědí, že je dobře, aby se sváteční den lišil od všedního. Vnímám to jako výzvu k novele, podle níž by se omezení prodejní doby týkalo, všech čtrnácti, nikoli pouze osmi vybraných státních svátků. Bylo by to srozumitelné a logické.